Omlouváme se, právě probíhá rekonstrukce webu. Již brzy bude web znovu spušťěn. Pro informace nás kontaktujte v níže uvedeném formuláři. Děkujeme za pochopení.
Tým Estavela

Základní organizace České speleologické společnosti 7-09 Estavela sdružuje zájemce o výzkum jeskyní a jiných podzemních prostor v oblasti střední Moravy a dále ve východních Čechách na historickém česko-moravském pomezí.

Hlavní náplní činnosti je výzkum krasových jeskyní v oblasti Javoříčského krasu, především pak samotných Javoříčských jeskyní. V menší míře se skupina zabývá také výzkumem pseudokrasu v oblasti Svitavska a historickým podzemím (důlní díla, chodby bývalé pevnosti Olomouc, hradu Svojanov aj.). 

Speleologická skupina ZO ČSS 7-09 Estavela se skládá z týmů protínající spoustu oborů. Od paleonlontologů přes lezce až po proutkaře. Zajišťuje několik jeskynní a to hlavně Javořičské jeskyně.

Členové

Estavela se skládá z následujících borců…

Lokality

Zde najdete přehled lokalit kde se nejčastěji nacházíme.

Současný výzkum

V této sekci se dozvíte více o naší práci.

Historie skupiny

ZO ČSS 7-09 Estavela vznikla v lednu 1983 v Javořickém krasu.

Jeden z největší jeskynních systémů v České republice nacházející se na střední Moravě v blízkosti hradu Pernštejn. V jeskyni se už nachází více jak 5 kilometrů chodeb.

Paleontologické průzkumy

Aktuální přehled našich průzkumů.

Proutkařské průzkumy

Zde bude přehled našich proutkařských průzkumů.

Geofyzikální výzkum

Geofyzikální výzkumy.

Geomorfologie

Ludmírov (text), Javořičko (text), Kadeřín (text), Za hájovnou (text)

Náš tým se i zabývá hledáním zmínek o Javořičském krasu v různých archívech. Pomalu se tak dává dohromady podrobná historie objevování jeskynního systému.

Bibliografie o Javoříčku

Zde najdete přiloženou bibliografii.

Články a publikace

Zde najdete naše publikované články.

Zprávy o činnosti

Výroční zprávy o dění v Estavele za určitý rok.

3D Model

3D mapa Javořičských jeskynní…

Dokumenty

Přehled dokumentů.

Zprávy o objevech

Později doplníme

Netopýři jsou obecně symbolem podzemí. Netopýři jsou také symbolem všech jeskyňářů. Netopýři jsou zvláštní a doposud záhadnou skupinou nočních létajících savců. Javoříčské jeskyně a širší území Javoříčského krasu jsou velmi důležitou lokalitou České republiky, kde se s těmito zajímavými tvory můžete setkat. ZO ČSS 7-09 Estavela se, mimo jiné činnosti, také aktivně podílí na průzkumech a výzkumech, které probíhají v této oblasti. Ve spolupráci se Správou jeskyní ČR, Českou společností pro ochranu netopýrů (ČESON) a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR se členové Estavely účastní monitorování výskytu těchto vzácných a chráněných živočichů. Získané podklady slouží po zpracování pro posouzení populačních trendů, výskytu jednotlivých druhů, směrů šíření či ke zhodnocení přijatých ochranářských opatření.

Pro výzkum netopýrů se používají všechny známé metody – tedy sčítání zimujících netopýrů v podzemí, odchyty před jeskynními vchody v době přeletů a použití ultrazvukových detektorů. Základním pravidlem při výzkumech je minimalizovat rušení a přímý kontakt s těmito zvláště chráněnými živočichy.

Javoříčské jeskyně jsou doposud největším známým zimovištěm vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) na území České republiky a jedním z největších v celé Evropě. V zimním období je v posledních letech pravidelně při sčítání nalézáno kolem 5 500 zimujících jedinců. Některá místa jeskyní jsou vrápenci v zimě zcela zaplněna – např. Dóm gigantů, Svěcená díra, Aleje, Medvědí jáma, Švecova díra. Visí těsně vedle sebe jako malé černé hruštičky a při tomto množství zcela pokrývají stropy podzemních prostor.

netopýr Brandtův (Myotis Brandtii)

   Druhým typickým netopýrem Javoříčských jeskyní je netopýr brvitý (Myotis emarginatus). Jeho nejoblíbenějším místem pro zimování je Olomoucký dóm ve Vojtěchovské větvi jeskyní, kde bývá nalézáno cca 250 jedinců těchto malých netopýrů s narezavělými kožíšky.

Třetím běžným druhem je netopýr velký (Myotis myotis) v počtu do 50 kusů v celém systému jeskyní.

Ostatní druhy netopýrů se vyskytují v Javoříčském krasu v menším počtu, spíše jednotlivě, a na různých místech. Někdy v rozsáhlých podzemních sálech, jindy v menších krasových jeskyních či jen ve skalních puklinách. Za dobu sledování bylo v této oblasti zjištěno celkem 18 druhů netopýrů (z celkem 27 známých v ČR). Včetně takových vzácností středoevropské přírody jako je vrápenec velký (Rhinolophus ferrumequinum), netopýr východní (Myotis blythii) nebo netopýr alkathoe (Myotis alcathoe).

Význam oblasti byl podtržen zařazením Národní přírodní rezervace Špraněk a jejího širšího okolí do soustavy evropsky chráněných území NATURA 2000. Mimo jiné z důvodu hromadného výskytu výše uvedených druhů – vrápence malého a netopýra brvitého –, a také netopýra černého (Barbastella barbastellus) a netopýra velkouchého (Myotis bechsteinii). Dva posledně jmenované druhy nebývají v podzemí příliš často k zastižení – jedná se o typické středoevropské „lesní“ druhy netopýrů. I tyto ale přinejmenším v období páření (někdy i pro zimování) vchody do podzemí s oblibou vyhledávají.

Máme s nimi mnoho společného, ještě více zcela rozdílného. Proto nás možná stále nepřestávají fascinovat …

Martin Koudelka

(správce Javoříčských jeskyní, člen České společnosti pro ochranu netopýrů)